S cílem usnadnit uživatelům používat naše webové stránky využíváme cookies. Používáním našich stránek souhlasíte s ukládáním souborů cookie na vašem počítači / zařízení. Nastavení cookies můžete změnit v nastavení vašeho prohlížeče.

ZASÍLÁME OD 1 KS !!!

VŠE SKLADEM !!!

NAD 2 500 Kč

DOPRAVA ZDARMA !!!

 

Hodnocení obchodu na Zboží.cz

Hodnocení obchodu na Zboží.cz


»
Nejběžnější odrůdy červených vín


Agni
Zápis do Státní odrůdové knihy 2001.
Odrůda Agni vznikla spoluprací šlechtitelů ze šlechtitelských stanic ve Velkých Pavlovicích a v Perné – J. Havlíka, ing. F. Zatloukala a ing. L. Michlovského – křížením odrůd André x Irsai Oliver.

Agni je bujného růstu, středně hustého olistění a má malé až střední hrozny s malými bobulemi modročerné barvy s výrazným muškátovým aromatem. Odolnost proti houbovým chorobám je střední. Její pěstitelské nároky zatím nejsou plně odzkoušeny.

Hrozny dosahují vysoké cukernatosti a zrají brzy. Víno je plné, zvláštního, pro červená vína nezvyklého typu s výrazným muškátovým aromatem. Mohlo by se asi uplatnit při výrobě vín dezertních.


Alibernet
(barvířka, 0,08 % plochy vinic ČR)
Zápis do Státní odrůdové knihy 1975
Byla vyšlechtěna na ukrajinském Vědecko-výzkumném ústavu pro vinohradnictví v Oděse. V okolí se pěstuje pod názvem Oděsskij čornyj. Alibernet je více rozšířen na Slovensku, kde v teplejších podmínkách je kvalita vína kabernetového typu zvláště dobrá. Odrůda vznikla křížením Alicante Bouschet x Cabernet Sauvignon.

Růst je bujný, listy středně velké, pětilaločné, sytě zelené a na podzim se barví do intenzivní červeně. Hrozen je rozložitý, velký, řídký. Bobule střední velikosti, černomodré s ojíněním a s tmavě červeně zbarvenou dužninou a šťávou. Příchuť dužniny je kabernetová. Odolnost proti houbovým chorobám i proti mrazu je dobrá. Vyžaduje výborné polohy, protože zrání hroznů je pozdní. Sklizně jsou pravidelné a vysoké. Hrozny mají vyšší obsah kyselin, zvláště při vysoké sklizni a v horším ročníku.

Víno může dosahovat velmi dobrou jakost a může být i dostatečně plné při snížené sklizni na keř a v teplých podmínkách. Z vyšších sklizní je řídké, méně barevné, s nepříjemně vysokým obsahem kyselin. Při odpovídajícím ošetřování vinice lze produkovat odrůdová vína. Jinak to je odrůda vhodná do směsí, jimž dodává barvu a kabernetové aroma.


André
(2 % z celkové plochy vinic)
Zápis do Státní odrůdové knihy 1980
Odrůdu vyšlechtil ing. J. Horák ve Šlechtitelské stanici ve Velkých Pavlovicích křížením (Frankovka x Svatovavřinecké) a byla nazvána na počest CH. K. Andrého (1763–1831), který byl zakladatelem spolku na podporu šlechtění ovoce a révy v Brně.

Růst odrůdy je střední, při větším zatížení keřů snadno slábne. Středně velký list má sytě zelenou barvu a je méně dělený. Hrozen je středně velký, hustý, křídlatý a na velmi krátké stopce. Bobule je malá, modročerné barvy s pevnou slupkou, která velmi dobře odolává plísni šedé. Réví vyzrává velmi dobře a mrazuodolnost je velmi dobrá, proti ostatním houbovým chorobám je odolnost střední. André vyžaduje výborné polohy, protože zraje pozdě a je současně náročná na hluboké a živné půdy. Plodnost je velmi dobrá a má-li být jakost vína výborná, pak je nutná probírka hroznů a velmi pozdní sklizeň, aby se větší část vysokého obsahu kyseliny jablečné odbourala na keři. André patří do nejteplejších oblastí.

Vína z velmi dobře vyzrálých hroznů, u nichž proběhlo jablečno-mléčné kvašení, mají tmavě granátovou barvu, jsou plná a po vyzrání na sudech a na láhvích se u nich vyvine hebká chuť zralé třísloviny.


Cabernet Moravia
(0,8 % plochy vinic ČR)
Zápis do Státní odrůdové knihy 2001
Odrůdu vyšlechtil Lubomír Glos v Moravské Nové Vsi křížením (Cabernet Franc x Zweigeltrebe).
Odrůda má bujný růst, velké, méně dělené listy tmavé barvy a střední až velké, středně husté hrozny. Bobule je středně velká, kulatá, ojíněná, má pevnou a plísni šedé odolávající, modročernou slupku. Bobule mají kabernetovou vůni a velmi příjemnou chuť. Zrání je velmi pozdní. Plodnost je výborná a pravidelná. Patří do nejteplejších poloh a oblastí. K výrobě vysoce kvalitních vín je třeba regulovat sklizně.

Červená vína mají tmavě granátovou barvu, jemně kabernetové tóny ve vůni i v chuti. Po odbourání kyseliny jablečné je víno velmi plné, hebké, s dobře strukturovanými tříslovinami a s dlouhou perzistencí.

Je-li technologie dobře zvládnuta, patří Cabernet Moravia ke špičkovým moravským červeným vínům.


Cabernet Sauvignon
(1,3 % z celkové plochy vinic)
Zápis do Státní odrůdové knihy 1980
Původní kabernetovou odrůdou byl Cabernet Franc, který je blízce příbuzný s lesní révou. Přirozeným opylením odrůdou Sauvignon vznikla v současné době módní modrá odrůda Cabernet Sauvignon. Cabernet Franc byl neprávem zatlačen do pozadí. Vína odrůdy Cabernet Sauvignon obsahují sice více taninů, jsou tmavší a tělnatější, ale vína původního Cabernet Franc mají jemnější texturu, někdy i přitažlivější vůni a dovedou ve směsi s Cabernet Sauvignon mírnit jeho divokost.
Cabernet Sauvignon je s cca 140 000 ha celosvětových výsadeb na 7. místě mezi nejrozšířenějšími odrůdami. Říká se o něm, že je arogantním narušitelem oblastních tradic, že vytlačuje nemilosrdně ostatní modré odrůdy, že doslova pobláznil šiky milovníků vína, kteří jsou ochotni zaplatit jakékoliv sumy za minimální sklizně neskutečně hustých vín této odrůdy. Tradicionalisté Cabernet Sauvignon proklínají, importéři ho vyzdvihují v naději na tučné zisky a milovníci vína jsou potěšeni tím, že tu je odrůda, jejíž víno vždy poznají, tak jako poznají ta nejprostší domácí jídla. Říká se, že na Cabernet Sauvignon je vlastně jednoduchý recept – je to směs černého rybízu, cedrového dřeva, grafitu z běžné tužky a vůně doutníkové krabice. A právě proto, že se dá víno Cabernet Sauvignonu tak lehko rozlišit, napomohla tato odrůda do značné míry k návratu k odrůdovým vínům vůbec a k hledání jednoznačné identity i jiných tradičních odrůd, jejichž bezchybné vymodelování není ve všech oblastech tak snadné, jako to je u Cabernet Sauvignonu, jehož víno se všude snadno prodává. Různé místní odrůdy mohou být pro znalce velmi zajímavé, ale Cabernet Sauvignon to je dnes zatím jistota, i kdyby ho byl jen určitý podíl ve směsi.
Cabernet Sauvignon roste bujně a jeho letorosty jsou vzpřímené. Listy jsou středně velké, hluboce vykrajované. Hrozen střední, volný, dlouze kónický, s malými, modročernými bobulemi, které mají pevnou slupku a dobře odolávají plísni šedé. Dřevo vyzrává velmi dobře, mrazuodolnost je velmi dobrá, odolnost proti houbovým chorobám střední. Hrozny zrají velmi pozdě, a proto lze odrůdu vysazovat jen do nejlepších, velmi teplých poloh a do záhřevných, nejlépe štěrkovitých půd.
V nezralých ročnících a při přetížení keřů úrodou se objeví ve víně zelené tóny, vůně zelené papriky, hrubost. Z vyzrálých hroznů je chuť vždy černorybízová a k ní se pak druží podle polohy, půdy, sklizně a technologie vůně tmavých třešní, ostružin, tabáku, eukalyptu a nebo u velmi koncentrovaných vín ze zámoří vůně marmelády. Ve většině oblastí, kde se ve větší míře pěstuje Cabernet Sauvignon, je školení vína spojeno s používáním sudů barrique, které předávají vínům další vůně a chuť, zejména po vypalování sudů.


Donfelder
barvířka
Zápis do Státní odrůdové knihy 2004
Středně raná moštová modrá odrůda. Vznikla křížením Helfensteiner x Heroldrebe (tj. Jakubské x Trolínské) x (Modrý Portugal x Frankovka). Odrůda byla vyšlechtěna ve Zkušebním ústavu pro pěstování révy a ovoce ve Weinsbergu v Německu.

Hrozen je velký, řídký až středně hustý se středně dlouhou stopkou. Bobule je středně velká až velká, široce elipsovitého tvaru. Barva bobule je modročerná, dužnina je bez zbarvení. Proti napadení plísní révovou je odrůda odolná, proti napadení padlím révovým i plísní šedou je středně odolná. Proti poškození zimními mrazy je méně odolná, jarní mrazy ji nepoškozují, nesnáší sucho. Odrůda je velmi plodná, a proto vyžaduje úměrné zatížení.
Hrozen odrůdy je líbivý, chuť bobule příjemná bez specifických zvláštností, proto může být v příznivých podmínkách využíván i pro přímý konzum.
Víno je výborné kvality, tmavočervené barvy, jemně aromatické vůně a chuti. Pro svoji intenzivní barvu je ceněna jako surovina pro zvyšování barevnosti červených vín i pro zrání v sudech barrique.
Odrůda pojmenovaná po Dornfeldu Immanuelu Augustu Ludwigovi (1796 – 1869), zakladateli vinařské školy ve Weinsbergu (Würtenbersko).


Frankovka
(7 % z celkové plochy vinic)
Zápis do Státní odrůdové knihy 1941
Je to pravděpodobně rakouská odrůda, na jejímž vzniku se podílela odrůda Heunisch. Pěstuje se hlavně ve středoevropských vinařských oblastech.  U nás se pěstuje jen na Moravě, protože to je odrůda pozdní.

Keře jsou bujné, mají vzpřímený růst, delší internodia a velké, tmavozelené listy se třemi méně výraznými laloky. Réví vyzrává dobře, mrazuodolnost je dobrá a odolnost proti plísni šedé též. Hrozny jsou velké, křídlaté, volné. Bobule střední, kulaté, černomodré. Chuť je kořenitá. Hrozny trpívají vadnutím třapiny. Vyžaduje výborné polohy, sucho a snáší vápno.

Vína mívají světle i tmavě rubínovou barvu s fialovými záblesky. V mladém víně je travnaté aroma, které se při zrání vína mění na ostružinové vůně. Ve vínech Frankovky je vždy poněkud více kyselin než v ostatních červených vínech a zpočátku jsou i třísloviny tvrdší. Tato skutečnost vede producenty kvalitních vín Frankovky k podstatnějšímu snížení sklizní probírkou hroznů, k prodloužení doby nakvášení rmutu, a tím získání vyššího extraktu. Současně se ponechávají taková vína delší dobu vyzrávat na sudech. Tím se dá docílit při využití jablečno-mléčného kvašení výraznější charakter červeného vína, které nepostrádá na kořenitosti, a přestože je plné, ani na ovocnosti. Vína se dají dobře skladovat a zrají na láhvi pomalu.


Merlot
Zápis do Státní odrůdové knihy 2001
Původní francouzská odrůda geneticky blízká Cabernet Franc. Odrůda se v posledních desetiletích rozšířila rychle po celém světě a vína si získala značnou oblibu. Jméno je odvozeno od francouzského názvu ptáka kosa (Merle), který s oblibou ozobává malé bobule z velkých hroznů Merlotu, neboť se zabarvují domodra dříve než u ostatních odrůd v Bordeaux pěstovaných. Vína Merlotu jsou výborným partnerem do směsí s odrůdou Cabernet Sauvignon, protože jsou plná, a svou měkkostí mírní agresivní třísloviny Cabernetu a urychlují jeho zrání. Dříve se na Merlot pohlíželo jako na odrůdu druhořadou, ale postupně stoupnul respekt k jeho vínům, když se Merlot rozšířil na velké plochy v Itálii, Kalifornii, Chile i ve východní Evropě a získal si oblibu tisíců milovníků svých hebkých a velmi dobře pitelných červených vín, která jsou mnohým lidem přístupnější pro svoji dobrou stravitelnost. V Maďarsku se můžeme setkat s Merlotem pod jménem Médoc noir.

Keře jsou bujnějšího růstu, mají středně velké, 3–5 laločné, světleji zelené listy. Hrozny jsou střední až velké, volné, na dlouhé stopce. Bobule malé až střední, černomodré, se slabou slupkou, mírně kořenité. Mrazuodolnost je nižší až střední. Odolnost proti houbovým chorobám i plísni šedé střední až nižší. Zrání je středně pozdní. Ke konci zrání přibývá rychle obsah cukru a ubývají kyseliny. Vyžaduje výborné, chráněné polohy, v nichž nepůsobí tolik zimní mrazy. Vhodné jsou lehčí, záhřevné a sušší půdy s vododržnější spodinou.

Víno Merlotu mívá rubínovou až granátovou barvu, jejíž odstín záleží na velikosti sklizně, a protože to je odrůda plodná, objevují se na trhu i vína světle rubínová s travnatou vůní a nahořklou dochutí. Ale Merlot od dobrých výrobců mívá tmavě granátovou barvu, jemnou vůni přezrálého černého rybízu ve směsi s vůní černých třešní, švestek a fíků, po delším ležení na láhvi se objevují tóny tabáku, lanýžů, kávy nebo čokolády. Chuť vín se vyznačuje nízkým obsahem kyselin, plností, hebkostí a vláčností. Víno se velmi lehko a příjemně pije. Kvůli snadné pitelnosti a vláčnosti jsou vína Merlotu velmi oblíbena u konzumentů, kteří by se tříslovitých červených vín nenapili pro složitost vjemu takových výrazných vín.


Modrý Porugal
(4 % z celkové plochy vinic)
Zápis do Státní odrůdové knihy 1941

Traduje se, že roku 1772 povolal hrabě de Fries na svůj zámek v Bad Vöslau u Vídně několik vinařů z okolí a předal jim svazky réví odrůdy, které dostal od své obchodní agentury v Oportu v Portugalsku. Odrůda měla takové přednosti, že za několik let byly v okolí obce vysazeny dvě třetiny vinic odrůdou Blauer Portugieser, které se podle obce říkalo též „Vöslauer“. Pěstování se rozšířilo i do sousedního Badenu a postupně do celé monarchie. V Bad Vöslau vzniklo u tamní firmy R. Schlumberger v roce 1848 první šumivé víno z Modrého Portugalu, které si získalo nesmírný ohlas daleko za hranicemi Rakouska.

Modrý Portugal, maďarsky Oportó, na Balkáně Kraljevina, ve Francii Portugais Bleu je bujného růstu a keře mají velkou životaschopnost. List je střední až velký, světle zelený, hladký, nehluboce dělený. Tlusté réví vyzrává středně a není mrazuodolné. Odolnost proti všem houbovým chorobám je nízká. Nároky na orientaci polohy a na půdu jsou malé. Nesmí se vysazovat do dolin. Snáší sucho. Sklizně jsou vysoké po mírných zimách. Po mrazovém poškození se keře rychle regenerují a vynahrazují ztráty. Hrozny jsou velké, křídlaté, středně husté. Bobule střední, kulaté, s tenkou slupkou modré barvy. Dužnina je řídká, má málo kyselin i cukrů. Zrání hroznů je rané až středně rané. Hrozen může sloužit i jako nenáročný stolní hrozen.

U nás byl kdysi Modrý Portugal nejrozšířenější modrou odrůdou nejen pro vysokou úrodnost, ale i pro dobrou pitelnost jemného, svěže aromatického vína. Červená barva vína odpovídá velikosti sklizně, ale vždy je méně intenzivní. Mladé víno má jemnou květinovou vůni, která je nesmírně příjemná a je-li podporována mladistvou harmonií vína, pak svádí k opakovanému doušku.

Použitím zvláštní technologie – tzv. karbonické macerace lze vytvořit velmi příjemný typ mladého červeného vína z Modrého Portugalu, které je na trhu pod názvem „Svatomartinské víno“ v den svátku sv. Martina, tedy ještě před Beaujolais, k němuž se dá směle přirovnat. Víno z Modrého Portugalu se občas užívalo ke spojování s vínem Frankovky, aby se docílilo rychlejšího zrání a zjemnila se tvrdost kyselin a tříslovin Frankovky. Takovou směs nazývali na Slovácku „Slovácký granát“ a bývala velmi oblíbená.


Neronet
barvířka
(0,2 % z celkové plochy vinic)
Zápis do Státní odrůdové knihy 1991
Tuto barvířku vyšlechtil prof. ing. Vilém Kraus, CSc.

Neronet je středního, na živných půdách bujného růstu, letorosty jsou vzpřímené, hustěji olistěné středně velkými, hlouběji dělenými, tmavozelenými listy, které mění na podzim barvu do krvavě červené.

Hrozny jsou střední, křídlaté, volné, s malými, kulatými bobulemi modročerné barvy s tmavočerveně zbarvenou dužninou i šťávou. Réví vyzrává brzo a dobře. Mrazuodolnost je střední až dobrá. Odolnost proti houbovým chorobám je střední, proti plísni šedé dobrá. Plodnost pravidelná a dobrá, zrání hroznů rané. Cukry získané asimilací jsou ve větší míře transformovány na barviva a třísloviny, takže cukernatost hroznů nebývá příliš vysoká, což je všeobecným znakem barvířek.

Víno Neronetu lze získávat dvojím způsobem. Odzrněná drť se nechá několik hodin naležet a pak se vylisuje mošt, který je tmavě červeně zbarven a kvasí se podobně jako bílá vína, netřeba nakvašování rmutu. Takto získané červené víno je velmi jemné, méně tříslovité, neutrální chuti. Vhodné pro přímou spotřebu. Nebo se rmut nakvašuje tak jako u červených vín. Pak se získá velmi intenzivně zbarvené červené víno s vysokým množstvím tříslovin, vhodné ke zvyšování barevnosti i obsahu tříslovin jiných červených vín, jejichž charakter se nenarušuje. Protože je Neronet raně zrající barvířka, dává intenzivně barevné víno i v nepříznivých ročnících, kdy je žádoucí zvyšovat barevnost našich červených vín, aby obstála v konkurenci se zahraničními.


Rubinet
barvířka
Zápis do Státní odrůdové knihy 2004
Středně raná až pozdní moštová modrá odrůda. Kříženec (Revolta x Alibernet) x André. Odrůda byla vyšlechtěna prof. ing. Vilémem Krausem, CSc. v Lednici na Moravě.

Hrozen je středně velký, řídký až středně hustý se středně dlouhou stopkou. Bobule je malá až středně velká, široce elipsovitá. Barva bobule je modročerná, zbarvená je i dužnina. Doba rašení oček je raná. Sklizňová zralost začíná v polovině října. Proti napadení houbovými chorobami je středně odolná. Proti poškození zimními i jarními mrazy je odolná. Výnos je středně vysoký.
Vína Rubinetu mají zvláště vysokou barevnou mohutnost a malý přídavek do světlejších červených vín způsobuje rychlé zintenzivnění červené barvy. Víno je extraktivní a zvyšuje extrakt směsí, do nichž byl přidán. Zejména se osvědčuje přídavek do vín Cabernetů. Zvýší se nejen barevnost, ale i kabernetový charakter vína vlivem intenzivních aromatických látek ve víně Rubinetu, které se výborně hodí i jako víno podporující kvalitu školených vín v sudech barrique, kterým dodává charakter jižních červených vín.


Rulandské modré

Synonymum: Pinot Noir
(4 % z celkové plochy vinic)
Zápis do Státní odrůdové knihy 1941
Podobně jako Chardonnay je i tato burgundská odrůda velmi rozšířena po celém světě. Nese téměř všude původní francouzský název Pinot noir, v Itálii Pinot nero, v Německu Spätburgunder a v Rakousku Blauer Burgunder, Crni burgundac na Balkáně, Kisburgundi v Maďarsku. U nás původně Roučí modré. Francouzský název Pinot je odvozen od slova Pin = šiška, protože jeho malé, bobulemi nahloučené hrozníčky připomínaly šišky jehličnanů.

V genotypu odrůdy jsou zakódovány rodiče samovolně v přírodě vzniklé odrůdy z křížení Mlynářka (Pinot meunier) x Tramín. Pinot dal císař Karel IV. dovézt do Čech z Francie. Traduje se, že první sazenice věnoval nákladníkům hor viničních na Mělníku za pomoc při potírání lapků na řece Labi. Jeden z mělnických měšťanů povolal vinaře i s rodinami z Burgundska, aby zavedli pěstování Pinotu na Mělníku tak, jak se pěstoval v Burgundsku. Na jedné z mělnických vinic byl do kamene opěrné terasy vysekán nápis Chambertin 1348, odkud byla réva dovezena.

Pinot noir má středně velké, tmavě zelené, mírně třílaločné listy, středně husté olistění. Hrozny jsou malé, válcovité, husté. Bobule malé, kulaté, modré, s tenkou slupkou, která snadno podléhá hnilobě, a proto se šlechtitelé snaží vyhledávat klony s méně hustými hrozny. Dužnina je řídká s kořenitou chutí. Réví vyzrává dobře a mrazuodolnost je dobrá, odolnost proti houbovým chorobám střední. Plodnost je pravidelná a dobrá. Vyžaduje nejlepší polohy, na hlinité půdě dává vína plná a tmavších barev, na štěrkovité vína světlejší, ale s velmi jemnými vůněmi.

Vína odrůdy Pinot noir mají mnoho variant podle světových oblastí, kde se tato odrůda pěstuje, ale i podle toho, jak s nimi vinař zachází. Většinou jsou rubínové barvy s nazlátlým okrajem v místě, kde se povrch vína stýká se stěnou sklenky. Vůně mladých vín připomíná ostružiny, jahody, z dobře vyzrálých hroznů spíše černé třešně. Ve vyzrálých vínech se objevuje vůně kůže, kouř hořícího dřeva, vůně tlejícího listí, sušených švestek, povidel. Chuť dobře vyškolených vín je velmi přitažlivá pro nízký obsah kyselin, velmi jemné třísloviny, hebkost klouzání po jazyku, ohromující plnost, která se zráním zvyšuje. Vína se velmi dobře hodí pro dlouhodobé skladování.

Z odrůdy Pinot noir se ale nedělají jen červená vína. V některých oblastech jsou oblíbena vína růžová buď jen z Pinot noir nebo ve směsi s Rulandským šedým (Badisch Rotgold). Slupka bobulí obsahuje málo červeného barviva, a proto se lisováním celých hroznů snadno docílí bezbarvé klarety.


Svatovavřinecké
(9 % z celkové plochy vinic)
Zápis do Státní odrůdové knihy 1941

Ve Francii se nazývá Saint Laurent, v Rakousku Sankt Laurent, dnes se nejvíce pěstuje u nás. Genetické analýzy ukazují, že odrůda je příbuzná s odrůdami burgundskými. Odrůda se nejvíce rozšířila se zavedením vysokého vedení révy v Rakousku a u nás, protože byla pro tento způsob pěstování dobře přizpůsobena.

Keře jsou bujného růstu, list střední, tří až pětilaločný, středně hluboko vykrajovaný. Dřevo vyzrává dobře, mrazuodolnost dobrá, odolnost proti houbovým chorobám střední. Hrozen je střední, kónický, mírně křídlatý a hustý. Černomodré bobule jsou většinou oválné a z hustého hroznu se někdy vytlačují. Bobule uvnitř hustého hroznu jsou méně vybarvené a s vysokým obsahem kyselin. Bobule se začínají vybarvovat ke svátku sv. Vavřince (10. srpna). Na polohy není náročné, snáší i méně živné půdy. V mládí plodí dobře, později se objevuje střídavá plodnost.

Víno Svatovavřineckého je u nás oblíbeno pro tmavě červenou barvu, výraznou višňovou a někdy až černorybízovou vůni, výrazný odrůdový charakter a zajímavě strukturované třísloviny. Někdy bývají mladá vína zatížena příliš vysokým obsahem kyselin.

Syrah

Tento kultivar patří celosvětově mezi nejpěstovanější odrůdy révy vinné, ale řadíme ho i k tradičním a ušlechtilým. Z celkové plochy 185 tis. ha najdeme bezmála 40 % ve Francii a téměř 25 % v Austrálii. Vína z této odrůdy jsou většinou charizmatická, opulentní ve vůni i v chuti a dokáží dobře vyzrávat.

Poměrně dlouho nebylo jasné, odkud odrůda pochází a kde jsou její kořeny. I díky používání názvu Shiraz se předpokládal původ v Persii - Shiraz (Šíráz) je starobylé město v Íránu. Další hypotéza původu předpokládala přenesení kultivaru ze Syrakus na Sicilii do jižní Francie a název vína odvozený právě podle tohoto sídla.
Zweigeltrebe
(5 % z celkové plochy vinic)
Zápis do Státní odrůdové knihy 1980

Odrůdu vyšlechtil ředitel vinařské školy v Klosterneuburgu v Rakousku dr. F. Zweigelt v roce 1922 a o její rozšíření se zasloužil po druhé světové válce dr. Lenz Moser. V současnosti je v Rakousku nejrozšířenější modrou odrůdou a plochy se stále zvětšují.

Pochází z křížení (Svatovavřinecké x Frankovka) a je Frankovce podobná. Má velké, tmavozelené listy, vzpřímený růst, středně velké, křídlaté hrozny s modročernými, kulatými bobulemi, které mají pevnou slupku a dobře odolávají plísni šedé. Réví vyzrává dobře a má dobrou mrazuodolnost. Odolnost proti houbovým chorobám je střední. V teplých oblastech snese i druhořadé polohy. Vhodná odrůda pro hlinité půdy, na písčitých ochabuje růst. Zrání hroznů je střední. Plodnost je pravidelná a velmi dobrá. Z vyšších sklizní jsou vína hrubá, pro výrobu kvalitních vín potřebuje omezení násady hroznů řezem a jejich probírku.

Vína jsou tmavě granátové barvy s fialovým zábleskem a mají aroma ovocně-kořenité, mnohdy připomínající bobulové ovoce. Jejich chuťové vlastnosti jsou silně závislé na velikosti sklizně hroznů připadající na jeden keř. Při omezených sklizních jsou vína barevná, plná, po vyzrání jemná a hebká, ale nepostrádají při tom dostatečné zastoupení tříslovin a určitou říznou pevnost.

NDU5Njh